O hasičích
> Hasič není z jiného těsta. Co ho dělá jiným je síla, která ho na základě výcviku a spolupráce s druhými přinutí vydržet situace, kdy jiný člověk už nemůže! > „Hasič je člověk, který žije na světě dvakrát, pro sebe a pro druhé. A proto právě život hasičův,jest pravým příkladem správného pochopení života lidského.“ >„Voheň je neřád, dyž se pustí z vočí a dobře nehlídá. Hanušce chytlo před půldruha sta lety máslo na kamnech a lítalo po střechách z domu na dům, až z toho vyhořelo celý město. Jindy stačí děravej komín, zazděnej trám v komíně, rozpálená trouba vod kamínek a třá i špaček cigára, vodhozená sirka. Voheň se holt musí hlídat, aby neztropil škodu. Ty, který si vzali za oukol bojovat s tímto nevázaným živlem sou lidi, který si zasloužej ouctu všech, poněváč zachraňujou velký hodnoty z pouhý lásky k bližnímu a ke společnosti. Málo kterej spolek uďál lidem tolik dobrýho jako hasiči. A v jejich umění měl by bejť každém pořádnej člověk vycvičenej, to je jeho vlastenecká povinnost. A při vohni, jak říkával starej Tonin Menců, žádnej kalup, ale ouplnej klid, na všecko hezky s rozvahou, neboť panika je v takovejch pádech nejhorší nepřítel člověka a měla by bejť.“ (Výňatek z knihy: „Krkonošské poudačky“ od Jaromíra Horáčka)